Výchozí situace
Rodinná výrobní společnost stála před generační změnou. Zakladatel firmu budoval desítky let a znal prakticky každý její detail: technologii, zákazníky, dodavatele i výrobu. Firmu měl nově převzít zástupce mladší generace.
Původní majitel ale z firmy neodcházel. Jeho technické know-how bylo pro společnost stále mimořádně důležité, a proto se měl dál věnovat vývoji a technologii v roli technického ředitele.
Na papíře bylo předání jednoduché: nový CEO řídí firmu, původní majitel techniku. V praxi bylo potřeba přesně určit, kdo rozhoduje o čem.
Co jsme řešili
Neřešili jsme dvě pracovní náplně. Potřebovali jsme oddělit vlastnickou roli, odbornou roli technického ředitele a výkonnou roli CEO. Nejdřív jsme sepsali situace a rozhodnutí, která původní majitel běžně dělal. Teprve potom jsme je rozdělili podle toho, zda patří technickému řediteli, CEO, nebo vyžadují společnou konzultaci.
Kompetence technického ředitele
- technický rozvoj produktů a technologické postupy
- odborné posouzení zásadních technických změn
- řešení komplikovaných výrobních problémů a vývoj nových řešení
- technická spolupráce s klíčovými dodavateli
- předávání know-how mladším kolegům
Naopak přestal být automatickou konečnou instancí pro obchodní, personální a finanční rozhodování.
Kompetence nového CEO
- hospodářský výsledek firmy
- strategické priority a rozpočet
- obchod a vedení managementu
- personální rozhodování
- investice a klíčové smlouvy
- organizační změny a dlouhodobé směřování firmy
Rozhodovací a eskalační pravidla
Vedle kompetencí jsme nastavili deset konkrétních pravidel pro situace, které v praxi vznikají nejčastěji. Každé určuje, kdo rozhoduje a kdy se rozhodnutí posouvá výš.
- technický ředitel schvaluje technický nebo vývojový náklad do 100 000 Kč, nad tuto hranici CEO
- u investic do strojů připravuje technické doporučení a varianty, finální rozhodnutí dělá CEO
- dodavatele může změnit, pokud změna nemá významný dopad na cenu, smluvní podmínky nebo strategii
- o odborné vhodnosti lidí do svého týmu rozhoduje sám, vznik nové pozice schvaluje CEO
- u ukončení pracovního poměru dává podnět a odborné stanovisko, rozhodnutí přijímá CEO
- běžný pohyb mezd v rámci rozpočtu řeší vedoucí, změny mimo rozpočet schvaluje CEO
- obchod pracuje v předem stanoveném rozmezí slev, zásah do marže přechází na CEO
- u vývoje produktu odpovídá za technické řešení, dopad na strategii potvrzuje CEO
- u reklamace s významným finančním nebo reputačním dopadem rozhoduje o postupu CEO
- vstup na nový trh, akvizice nebo výrazné navýšení kapacity spadají do kompetence CEO
Proč jsou eskalační body důležité
Největší riziko generačního předání obvykle nevzniká ve velkých strategických rozhodnutích, ale v každodenní operativě. Zaměstnanec se zeptá bývalého majitele, protože to tak dělal vždycky. Ten odpoví. Nový CEO se o rozhodnutí dozví později.
Během několika měsíců tak mohou ve firmě vzniknout dvě paralelní řídicí struktury, aniž by to někdo zamýšlel.
Díky nastaveným hranicím firma nemusí pokaždé řešit, kdo má větší autoritu. Předem ví, kdo rozhoduje v konkrétním typu situace.
Časté otázky
Co je nejčastější chybou při generačním předání firmy?
Předat titul bez předání rozhodování. Pokud se zaměstnanci dál ptají původního majitele, protože to tak dělali vždycky, vzniknou ve firmě dvě paralelní řídicí struktury a nový CEO se o rozhodnutích dozvídá až zpětně.
Jak rozdělit kompetence mezi zakladatele a nového ředitele?
Nejdřív sepsat konkrétní situace a rozhodnutí, která zakladatel běžně dělá. Teprve potom je rozdělit podle toho, zda patří odborné roli, výkonné roli, nebo vyžadují společnou konzultaci. Rozdělovat se mají rozhodnutí, ne pracovní náplně.
Může zakladatel po předání zůstat ve firmě?
Ano, pokud má jasně vymezenou roli. V tomto projektu zůstal jako technický ředitel s odpovědností za vývoj a technologii, ale přestal být konečnou instancí pro obchodní, personální a finanční rozhodnutí.